Zavedení mladého psa do praxe může trvat tři sezony.
Dospěje-li nimrod k rozhodnutí, že si pořídí psa, je na počátku velkých radostí, ale i nových starostí.
Široká chovatelská základna loveckých psů dokáže uspokojit i potřeby naprostých začátečníků.
Základem výcviku loveckého psa je proces učení.
U všech skupin plemen loveckých psů –honičů, slídičů i ohařů, lze rozdělit život psa z hlediska soužití s myslivcem na pět období.
Na dovednosti psů získané perným výcvikem jsou myslivci a strážci lesa patřičně hrdí.
S pracovním uplatněním loveckých psů jde ruku v ruce jejich povaha.
Lovecká náruživost je spjata se životem šelem. První náznaky projevů lovecké náruživosti se objevují již při loveckých hrách štěňat. Až později při dospívání a dozrávání instiltivních programů se projevuje jako pohnutka loveckého chování.
Honiči patří k nejstarším typům loveckých psů. Historie honičůsahá do dob, kdy se lovec musel spokojit s oštěpem nebo kuší. Lovec na schopnostech honičů závisel.
Vyznat se v této velké skupině loveckých psů bývá oříšek i pro zkušené kynology.
Slídiči jsou vesměs potomky tzv. ptačích psů, dlouhosrstých pomocníků lovce v houštinách, rákosí a jiném nepřehledném terénu, kde vyhledávali nebo vyháněli ptáky.