Psí sporty I. - PES V TAHU

 foto: unsplash.com/Riley Edwards

Máte aktivního psa? Nebo jste sami plní energie a nevíte, kde ji se svým čtyřnohým kamarádem vybít? Přinášíme přehled psích sportů, ze kterých si vybere každý.

Psích sportů je skutečně mnoho a vměstnat je všechny do jednoho článku zdá se být nemožné. My vám chceme přinést přehled všeho, čemu se můžete se svými psi věnovat či co dokázat, když jim věnujete čas a úsilí. Sporty jsme rozdělili do několika kategorií podle činnosti či prostředí. Začněme první z nich - pes v tahu.

Mushing

Asi nejznámější ze zimních psích sportů. Ani ne tak, že by ho tolik lidí zkoušelo, ale každý zná obrázky zasněžených plání a na něm spřežení deseti psů s musherem na saních. Vypadá to zcela přirozeně a jednoduše, ale realita je jiná. Tento sport je náročný na finance, ale také na výcvik. Každý ze psů se musí naučit povely, být součástí spřežení, chtít pracovat a nebýt individualita. Vycvičit tolik psů je časově náročné, nemluvě o tom, kde takovou smečku mít a jak je živit. Ne všichni psi ve spřežení proto patří jednomu musherovi, ale psi sdílí. Pokud vás tento sport nadchne, stane se vaším životem a posláním. Spojíte práci se psi a sport v jedno a zjistíte, že je to více životní styl než jen koníček.

foto: pixabay.com/agmclellan

Skijoring

Je také zimní sport a pokud máte rádi běžky a sníh, není na co čekat. Je to taková jednodušší verze mushingu. Pes se zapřáhne do postroje, psovod si vezme běžky, bederní pás nebo sedák, propojí se šňůrou s amortizérem a vyrazí se na stopu. Pejsek je v tahu a vy si užíváte odlehčeného běžkování se svým parťákem. Tento sport pochází původně ze skandinávských zemí, kde se místo psa používal kůň. S pejskem je to sice pomalejší a náročnější, ale kdo z nás má doma koně.

foto: pixabay.com/ lanbarthol

Bikejoring

Tento sport je spíše mimo zimní, jelikož jedete s pejskem na kole, ale jsou tací, kteří cyklistiku nenechají spát ani na sněhu. Jde o stejný princip jako skijoring, kdy pejska zapřáhnete do postroje a vy sednete na kolo a jedete. Tento sport je pro vašeho psa náročnější, jelikož rychlost, kterou jste schopni na kole vyvinout je větší a může se stát, že vám pes přestane stačit. Musíte si tedy na rychlost dávat pozor. Ideální je 10 km/h, kdy pejsek stíhá vaše tempo a vydrží větší vzdálenosti. Ovšem je třeba se připravit na nepředložené události, zvláště pokud je váš pes mladý a temperamentní, může se stát, že vám vybočí z cesty a vy si můžete pěkně nabít.

foto: pixabay.com/Lanbarthol

Scootering

Pokud nemáte kolo, nebo jej nemáte v oblibě, můžete pejska zapřáhnout za koloběžku. Rychlost se sníží, pejsek se neunaví tak rychle a pro vás je jednodušší z koloběžky seskočit, kdyby se něco dělo. Tím odpadá strach z nekočírované jízdy a nemožnosti sesednout. Ovšem koloběžka není zdaleka tak pohodlná jako kolo a bohužel i výběr terénu bude náročnější. Někdy budete muset seskočit a raději s koloběžkou vedle sebe kopec s kořeny vyběhnout. Ale nebojte, váš psí parťák vám s tím pomůže.

foto: pixabay.com/ lanbarthol

Canicross

Tento sport již nepotřebuje žádné jiné náčiní než vás a psa. Stačí si připnout pejska k tělu a rozběhnout se. Běh se psem někdy vyzkoušel snad každý z nás a většině vyhovoval, aniž tušil, že se tomu říká canicross. Můžete běžet krátké tratě, náročné terény, dlouhé maratony anebo si jen tak popoběhnout. Většina pejsků je z běhání nadšená a krásně pomáhají. Jiní brzy pochopí, že je to práce a že si nemůžou běhat, jak se jim zlíbí a začnou běh bojkotovat. A proto, jako u všeho, platí i tady - je nutno pejska se sportem seznámit a nečekat, že hned napoprvé před vámi poběží s nataženým lanem. Můžete se postupně dopracovat ke krásným chvilkám v lese či v canicrossu závodit, ale taky se může stát, že začnete zase běhat sami a čtyřnohého protivu necháte doma.

foto: pixabay.com/ lanbarthol

Dogtrekking

Dostali jsme se z velmi výkonnostních a rychlých sportů až k tomu zdánlivě nejpomalejšímu a nejjednoduššímu, ale nenechte se klamat. To, že rychlost není závratná, je sice pravda, ale rozhodně jde o velmi vytrvalostní a náročný sport. Jde o aktivitu velmi obdobnou canicrossu, jen se neběží. Tedy, primárně nejde o běh. Navíc máte povinnou výbavu, takže dogtrekař se od běžce liší také batohem na zádech. Psa máte uvázaného kolem těla a jdete lesem, horami, skalami, loukou, prostě kde se vám zlíbí. Na závodech máte trať vytyčenou a taky daný čas za který počet kilometrů musíte ujít. Jestli půjdete či poběžíte už je potom na vás, podle toho, jestli chcete mít radost z pohybu a vycházky, kterou vám někdo naplánoval nebo jste soutěživí a potřebujete plnit výkon.

foto: unsplash.com/Stephen Goldney

Carting

Tento sport je asi pro člověka nejméně náročný, sedí ve vozíku a veškerou práci odvádí pes. Tento styl se využívá také jako mimosezónní trénink pro mushery a jejich psy. Pes však nemusí primárně tahat jen svého pána, vozík zapřažen za psího tahouna může být plný vybavení či zásob. Každopádně nasednout na dvoukolový vozík, zapřáhnout psa a vyrazit s ním na vyjížďku, to je asi to nejlákavější.

foto: pixabay.com /HunterSteed