Kavalír King Charles španěl je skvělým rodinným psem i sportovním nadšencem

foto: pixabay / Alexas_Fotos

Spojení všeho, co možná právě hledáte. Ceněný mazlíček britských králů, kterého už po staletí nacházíme na různých malbách velkých mistrů. Není se také čemu divit, velké kulaté oči, dlouhé hedvábné uši a sladký výraz mluví za vše.

Průměrná váha kavalíra je 6-8 kg s výškou kolem 30 centimetrů v kohoutku. Dožívají se mezi 12 a 15 lety, mají středně dlouhou, rovnou a hedvábnou srst a můžete je vidět v několika zbarveních, jako jsou hnědí, pálení, bílí, kaštanově černí, ale také s načervenalou srstí. Někteří jedinci mají kombinaci těchto odstínů.

HISTORIE KAVALÍRA

Kavalír King Charles španěl má bohatou historii, která sahá až do 15. století. V té době byli tito mazlíčci známí především jako společníci dam na dvoře královny Alžběty I. Jejich dnešní jméno získali až od krále Karla I., který tyto psy miloval natolik, že byl kritizován, že se více stará o své Španěly, než o své království. I přes krátkou snahu křížit toto plemeno s jiným od 18. století, se ve dvacátých letech dvacátého století našel bohatý američan, který nabízel peníze těm chovatelům, kteří dokázali, že jejich štěňata pochází z původních předků a vrátil tak plemeno zpět tam, jak ho známe dnes. V USA je toto plemeno 18. na žebříčku nejpopulárnějších psů.

TEMPERAMENT

Tito psi zůstávají štěnětem vlastně po celý život. Milují každého, koho potkají, jsou přátelští a hraví. Z tohoto důvodu nejsou dobrým hlídacím psem, protože i zloděje budou považovat za potencionálního kamaráda. Jsou však okouzlující, důvěryhodní a v pravém slova smyslu přátelští. Rádi se svým pánem tráví většinu dne. Proto také strádají u lidí, kteří tráví většinu dne v práci a na svého kavalíra nemají moc času. Kavalír je plnohodnotným členem rodiny.

ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY

Pokud uvažujete o koupi kavalíra King Charles španěla, měli byste vědět, k jakým nemocem jsou tito psi náchylní. Některé problémy jde minimalizovat vhodným výběrem ze zdravého, ověřeného a papírového chovu, nebo z útulku, kde vám dokáží poskytnout plnohodnotné informace o daném jedinci.

Mezi poměrně běžné zdravotní problémy tohoto plemene patří neurologické problémy kavalírů, a to kvůli ohrožení skrze vrozené vady postihující míchu, tzv. syringomyelie, nebo také a kaudální okcipitální malformací, při které je poškozena lebka. Oba mohou způsobit bolest a neurologickou dysfunkci. Tyto problémy snadno odhalí veterinární lékař pomocí ultrazvuku nebo rentgenu.

Další problém, který kavalíry postihuje je šedý zákal očí již v mladém věku psa a s tím spojené další potíže, ale také relativně vysoké riziko dysplazie kyčelního kloubu, která vede k artritidě. Kavalírům se nevyhýbají ani srdeční choroby. Většina vyšetření je pak spojena s oficiálním chovem, což zaručuje zdravější potomky.

foto: pixabay.com / Bru-nO

SPECIÁLNÍ PÉČE

Kromě běžné rutinní péče, kterou vyžadují všichni psi, je u kavalírů potřeba vyčesávání a zastřihávání srsti, jednou za měsíc koupel. Zvláštní pozornost potřebují chlupy kolem uší, na břiše, kolem nosu a ocasu, aby se netvořily plstnaté chuchvalce. Nezapomeňte ani zastřihávat drápů a dále pak dbejte na čistý chrup vašeho psa.

Kavalíři můžou mít tendence k nadváze, proto je pro ně stěžejní kvalitní strava a pohyb. Pak jsou zdraví a šťastní. Pokud si s tím nevíte rady, poraďte se se svým veterinářem nebo s odborníky na prodej psího krmiva, kteří vám dokážou spočítat na základě věku, velikosti a fyzické aktivity vašeho psa, kolik by měl být jeho denní kalorický příjem. O pravidelném pohybu nemluvě.

AKTIVNÍ ŽIVOT I LENOŠENÍ

Tito psi potřebují dostatek pohybu, jsou akční a baví je například agility, sportovní kynologie a další vyžití. Jsou ale také dost impulzivní a rádi se zaběhnout za ptákem, kterého považují za potencionální kořist. Trénink je tedy na místě, jsou chytří a rychle se učí, zejména díky pozitivní metodě výcviku. Na hrubé povely často neslyší, jsou nakloněni odměnám a laskavému přístupu, a pak by pro svého pána snesli modré z nebe.