Co znamená, když psa postihne herpesviróza?

Datum:
19.9.2019 18:37
Autor:
Kateřina Lulkova

Herpesviróza je virové onemocnění psů. Herpesvirové onemocnění je příčinou neplodnosti, potratů a úhynů celého vrhů sajících štěňat. Onemocnění, které není pohlavně přenosné, ale psi se nakazí přímým kontaktem při olizování, vzájemném očichávání, sdílením misky s vodou. Jde o kapénkovou nákazu, která se šíří i na vzdálenost kašlem a kýcháním. Nemocí se člověk od psa nemůže nakazit, není přenosná na lidi.

Největší hrozba pro štěňata

Štěňata se zpravidla infikují touto nemocí přes placentu či při porodu stykem se sekrety porodních cest, které obsahují virus a po porodu při olizování fenou. Herpesviróza je postrachem majitelů a obávaným zabijákem štěňat, které nejvíce postihuje. Virus zpravidla napadá respiratorní a genitální aparát.

U štěňat do stáří pěti týdnů se virus projeví zpravidla mírným zánětem dýchacího aparátu, které může být ztěžováno jinou infekcí či imunosupresí. Štěně, které je napadené virem je apatické, ztratí sací reflex, pláče, může mít i teplotu. Mezi další doprovodné symptomy patří rýma, puchýřky na sliznicích tváří, předkožky či vulvy. U štěňat se herpesviróza chová jako celková infekce, která se velmi rychle šíří do celého těla, což je důvodem, že novorozená štěňata častou hynou již po několika hodinách, maximálně do dvou dnů. Virus je nebezpečný především u podchlazených štěňat a u štěňat nemající dostatečný imunitní systém.

Průběh onemocnění u starších jedinců

U starších štěňat a dospělých psů herpesviróza probíhá většinou bez příznaků či jako zánět horních dýchacích cest nebo pohlavních orgánů. Někdy bývá toto onemocnění důvodem neplodnosti či potratů nebo předčasných porodů.

Diagnostika a zvláštnosti ohledně viru

Tento virus byl prvně popsán již v roce 1965 v USA coby příčina infekčního úmrtí u novorozených štěňat. Je jasné, že herpes virus může vyvolat infekci také u odrostlejších štěňat i dospělých jedinců.

Diagnostika dle klinických příznaků není možná. Potvrzení diagnózy se provádí průkazem viru, zpravidla při pitvě štěňat. U starších jedinců je možné provést testy na přítomnost protilátek.

Podstatou je prevence a náležitá péče

Aby se v chovu předešlo nebezpečí infekce, je nejefektivnější březí fenu ke konci březosti, tj. zhruba tři týdny před porodem a štěňata s matkou během prvních třech týdnů izolovat. Dále je třeba udržovat optimální teplotu prostředí u novorozených štěňat.