Bernský salašnický pes je tvrdý pracant, oddaný společník a citlivá duše v jednom

zdroj: animals.net

V rodném Švýcarsku je tento pes známý pod názvem Berner Sennenhund a je jedním ze čtyř horských psů pocházejících z této oblasti. 

Kdy bernský salašnický pes vznikl?

Jako u většiny plemen, se musíme vrátit do říše římské, abychom našli alespoň nějaké odpovědi na rané počátky těchto psů. Vojáci ze svých cest přivezli, co by dobyvatele, velké psy podobné mastifovi. Jednou z oblastí bylo i dnešní Švýcarsko, kde se nacházela osada v Bernu, která byla rovněž pod vládou Římanů po několik set let. Dlouhodobé panování umožňovalo křížení pasteveckých a pracovních psů, a tak postupem času vznikly čtyři pracovní horští psi ve Švýcarsku, z nichž jedním je i dnešní bernský salašnický pes.

Silné a agilní pracovní plemeno bylo využíváno na tažení vozíku s nákladem. Bernský salašník pomáhal také hlídat dobytek na farmě. Kolem 20. let 20. století opadla díky příchodu nových technologií, popularita plemene jako pracovního psa, kteří byli nahrazeni různými vozidly a stroji. Snad jen díky zodpovědným švýcarským chovatelům toto plemeno nezmizelo úplně, a to v čele s Franzem Schertenleibem, který na konci 19. století usiloval o oživení plemen a vytvoření ideálního standardu pro jeho exteriér i temperament.

Toto úsilí přineslo ovoce, a v roce 1907 uznal švýcarský klub chovatelů bernského salašnického psa jako oficiální plemeno. Krátce po první světové válce byly první bernský salašníci vyvezeni do Spojených států a Americký klub chovatelů plemeno oficiálně uznal v roce 1937.

Na výstavě se poprvé toto plemeno objevilo v roce 1943 ve Wesminsteru, a i když bernský salašník tehdy ještě nevyhrál prestižní titul Best in Show, lidé si ho rychle zamilovali nejenom jako rodinného společníka. Ten se nakonec dnes řadí mezi 29. nejoblíbenějších čistokrevných plemen ve Spojených státech.

Bernský salašnický pes je robustní postavy, má ohromující kombinaci dlouhé, hedvábné a barevné srsti společně s něžnýma a přátelskýma očima. Opravdu si jen stěží představíte něco více roztomilého než štěně tohoto plemene. A když vezmete v úvahu jeho osobnost, rychle pochopíte, proč je tak populární, je totiž krásný uvnitř i zvenku.

zdroj: animals.net 

Jaký je bernský salašnický pes povahou?

Je ostražitý a inteligentní, ale od přírody je to velmi klidný pes. Není agresivní, ani příliš plachý. Je dobromyslný a uvolněný. Díky své pohodové povaze je dobrým parťákem i k dětem či jiným zvířatům. Bernský salašník je citlivou duší a tvrdým pracantem, v jádru duše je ale nejvíce oddaným společníkem. Je to člen rodiny, který touží být se svými páníčky. I když by se zdálo, že díky svému tlustému „kožichu“ bude vhodným psem ven do boudy, opak je pravdou. Pokud ho izolujete nebo ignorujete, bude z toho frustrovaný a časem by se usoužil žalem.

Jak na výcvik?

Malé nebo velké plemeno, každé je potřeba vychovávat, to stejné platí i u bernského salašníka. Základní poslušnost můžete rychle naučit díky pár hodinám na cvičáku. Důležité je pak procvičování doma, a to hned od malého štěňátka. Citlivá duše bernského salašnického psa velmi dobře reaguje na pozitivní a důsledné tréninkové metody. Buďte při výchově a výcviku pevní a důslední, ale zároveň laskaví a váš pes bude šťastným a oddaným. Tohoto psa můžete přirozeně zapojit do hlídání stáda, ale díky své univerzálnosti s ním můžete vyzkoušet například i terapeutické práce, stopování či poslušnost na vyšší úrovni.

Co byste o bernském salašnickém psovi měli ještě vědět?

Někteří jedinci mohou vydatně slintat. Není to úplně standardní, ale stává se to. Jejich dlouhé chlupy nejspíš neoceníte, pokud máte doma koberce. Opravdu špatně se z nich dostávají. Většina chovatelů vám však s radostí svěří, že denní vysávání chlupů je minimální cenou za to, co vám tito psi mohou dát.

zdroj: animals.net