Záludné škrkavky

Škrkavka psí (Toxocara canis) a škrkavka kočičí (Toxascaris leonina) jsou nebezpeční vnitřní paraziti. 

Škrkavka psí může měřit až 18 cm, kočičí 10 cm. Pod mikroskopem je může rozeznat jen odborník, podle povrchu vajíček, která se vyskytují v trusu zvířat.

Škrkavka psí parazituje u psovitých šelem. Kočičí byla zjištěna i u člověka. 

Vývoj škrkavky má více stádií. Škrkavky nežijí jen ve střevě. Často pronikají až do žaludku a psi je vyvrhují. Mohou se dostat i do plic a způsobit tam zánět. Larvy polknutých vajíček se dostávají do krevního oběhu a přežívají ve svalech. V době březosti feny se líhnou přímo v děloze a napadají plody. Štěně se tak škrkavkou může nakazit už v těle matky. 

Štěňátka trpící škrkavkami mají nápadně zvětšená bříška, špatně žerou, jsou neklidná, mají průjem a špatně rostou.

Velké množství škrkavek může způsobit neprůchodnost střeva a smrt štěněte. 

Svůj význam proto má,- odčervení feny v době březosti! 

Psi chovaní v čistotě, krmení nezávadnou stravou, nepřicházející do styku se zamořenými zvířaty se škrkavkami zpravidla potíže nemají. To neznamená, že bychom měli ztrácet ze zřetele prevenci  a ignorovat skutečnost,  že psy je dobré občas odčervit. 

Červy bývají nejčastěji zamořeni lovečtí psi, kteří mohou při slídění v terénu přijít do styku s vajíčky hlístů,  dále psi chytající hlodavce a potulná zvířata shánějící potravu mezi odpadky.   

K odčervení zvířat bychom měli používat prostředek, který pro našeho psa doporučí veterinář. Pro odčervování štěňat jsou určeny speciální, šetrnější přípravky.