Veterinární lékař vypráví (19)

Uvážlivý výběr zvířat k chovu s důslednou kontrolou štěňat  není v zájmu zdraví psů zbytečný přepych. 

Majitelem psa může být kdekdo. Chovatel je jiná kategorie. Chovatel přispívá k rozvoji chovu psů. Měl by proto mít solidní znalost teoretických základů chovatelské činnosti, včetně genetiky, historie, současného stavu zvoleného plemene i praktické zkušenosti z práce se psy.  

Chov je vysoce odborná činnost  

„Chov psů není pouhé rozmnožování jedinců libovolné kvality. Na chov psů, který je považován za vysoce odbornou činnost dohlížejí chovatelské kluby, jim nadřízené chovatelské organizace a mezinárodní kynologická federace FCI. Za posuzování chovných jedinců a vrhů je u nás zodpovědný poradce chovu, funkcionář chovatelského klubu. Aniž bychom pátrali po tom, jak se poradci chovů ke své funkci dobrali, či snižovali jejich zásluhovost otázka je, kdo je poradcem chovu? Zda jde o lidi na svém místě, kteří se funkci klubu věnují bez vidiny výhod s nejčistčími úmysly? Takových lidí moc neznám. Je potřeba si uvědomit, co je vlastně úkolem poradce chovu? Odpověď naleznete v bohaté historii plemen, kde funkcionáři tohoto druhu neexistovali. Mluvíme-li o současných zdravotních problémech psů podmíněných vrozenými genetickými vadami je, podle mého soudu jen a pouze na každém chovateli, aby si vytvořil svoji vlastní cestu. Když to bude dělat poctivě, tak ta cesta bude správná. Pokud bude množit, tak je jedno, jestli do toho ten poradce chovu zasáhne nebo nezasáhne. Nemusíte být rozumář aby vám došlo, jakou roli v tom sehrává morálka.  Má-li jméno chovatele ve světě zvuk přispívá to i k odbytu. Pokud je chovatel množitel, tak bude prodávat jinak a jinde než dobrý chovatel, a k tomu nepotřebuje aby mu někdo radil. Je to zkrátka o tom, co od toho kdo očekává, aby mu to přineslo, a co to může přinést tomu plemeni. Myslím si, že ani kontrola provedená poradcem chovu, co se týče jakéhosi zdravotního hlediska vůbec nepřísluší do jeho kompetence. Má-li posuzovat zdravotní hledisko, tak o tom musí mít alespoň minimální povědomí a odbornou fundovanost. A vůbec nezáleží na tom jestli ten poradce odchoval 20 nebo 200  vrhů. Rozhodně si nemyslím, že by to mohl posuzovat v kontextu komplexnosti. Může nanejvýš posoudit, jestli jsou zvířata chována v dobrých podmínkách, v jaké kondici je matka, a jestli štěňátka vypadají jak mají. Vystaví glejt, že to bylo zkontrolovaný a  to je všechno. Po narození štěňat toho  poradce už moc zpackat nemůže,“ dotkne virtuózních praktik   MVDr. Miloš Havelka. A protože jde o téma nanejvýš zajímavé v zájmu zdraví zvířat, o něm chceme mluvit i v dalším díle.   

Posuzování zdravotních hledisek do kompetence poradce chovu rozhodně nepatří.