Trimování psů je umění

Při trimování se vytrhává „zralá“ volnější srst. Trimují se především teriéři a knírači. Drsná srst, která se netrimuje, ale stříhá, působí spíše jako měkká, vybledlá. Všechny typy srsti pro trimování rozhodně vhodné nejsou. Srst drsnosrstých psů je na špičce silnější než u kořene. U mnoha barevných rázů je navíc špička více pigmentovaná. Případ od případu je proto nutné individuálně rozhodnout, zda je pro psa vhodnější stříhání nebo trimování.

Styling foxteriéra, west highland white teriéra, kernteriéra, knírače, drsnosrstých jezevčíků, černého teriéra nebo kokršpaněla nevyžaduje jen notnou dávku trpělivosti a šikovnosti, ale zejména zkušeností. Mít trimovací nůž a hbité prsty, jak by se někteří majitelé psů  mohli domnívat, nestačí.

Trimování se řídí jistými požadavky na vzhled plemene. Příkladně velcí teriéři jako velšteriér či erdelteriér se trimují s malými odchylkami podle stejného schématu. Typické jsou u nich hranaté vousy a obočí. Na končetinách se nechává delší srst než na těle. Nejkratší je na lících, na krku a na spodní straně ocasu. U lakelandských teriérů jsou vousy plnější a obočí se nerozděluje.

Svoje charakteristické požadavky na „účes“ mají malí teriéři. Kupříkladu u west highland white teriéra se s trimováním začíná už u štěněte přibližně v sedmi měsících.

Podobně jako velcí teriéři se podle schématu upravují  i velcí, střední a malí knírači. I tady je třeba vzít v potaz rozdíly kvality srsti.  Černí knírači mívají měkčí srst než knírači pepř a sůl někdy se proto stříhají.

Trimováni by měli být drsnosrstí jezevčíci, kteří se s trimovanou srstí cítí lépe. Z dálky by měli vypadat jako krátkosrstí s výrazným vousem a hustým obočím.

U španělů s hedvábnou, dlouhou srstí s hustou podsadou se příliš dlouhá srst na hlavě a končetinách trimuje, na krku a hrudi zkracuje nůžkami. Trimuje-li se srst u vykastrovaných španělů na trupu jednou za čtvrt roku, může se docílit srsti typické pro toto plemeno. To platí i u setrů a müsterlandských ohařů.     

Psi se většinou  trimují jednou za deset týdnů. Při trimování (je-li to nutné) se pes koupe až po ukončení procedury. U stříhání je to naopak.