Saňoví psi

Zima. Sezona saňových psů. Kdo by se na ni netěšil více ,než  než chovatelé těchto plemen.

Psů vlídných k lidem s nimiž je možné se bez problémů pohybovat i na frekventovaných místech. 

Největší a nejsilnější ze severských tažných psů je malamut,  dosahující v kohoutku výšky kolem 60 cm a hmotnosti kolem 30-40 kg. Menší a lehčí je modrooký sibiřský husky. Je o málo nižší než malamut, ale jeho hmotnost se pohybuje od 16-27 kg.

Malamut i sibiřský husky se u nás chovají a používají ke sportovním účelům. 

Typičtí saňoví psi jako je grónský pes, eskymácký pes, samojed a další se u nás vyskytují zřídka. Samojed se spíše chová jako plemeno společenské. 

Saňoví psi patří mezi aktivní a zdatná plemena, vyžadující prostorný dobře oplocený výběh. Plot by měl mít důkladnou podezdívku, aby se pes nemohl podhrabat. Výběh by měl být vydlážděný. Proč? Saňoví psi mají otevřenou srst. Jsou přizpůsobeni na chladné a suché podnebí. Proto je třeba jim ve výběhu zajistit dokonalou drenáž, aby bouda a výběh nevlhly. 

Saňoví psi pro svoji sportovní činnost potřebují vhodný postroj. Na trhu je k dostání několik druhů základních postrojů, které se liší v detailech. Nejobvyklejší je sivash, který se nasazuje kolem krku psa, prochází mezi předníma nohama a na hřbetě je překřížen do tvaru X  buď jednou nebo dvakrát. Postroj sahá až k ocasu a nemá spony. Ostatní postroje se upínají na přezky. Postroje saňových psů jsou upraveny tak, aby pes vyvinul, co největší tažnou sílu. Některé se navlékají přes hlavu nebo mají na stranách přezky. 

Se saňovými psi, lze trénovat i když není sníh tzv. na sucho s mělkými saněmi ve tvaru člunu na dvou kolečkách. Říká se jim rolpulky. Při závodním tréninku se využívá rolpulek  tříkolých nebo čtyřkolých. Psi si na tyhle vozíky zvykají snadno a dobře se v nich i pohybují. Důležitá je lehkost a stabilita.  

Než se svým saňovým psem začnete trénovat na velké závody musí absolvovat základní výcvik. Obvykle se s ním začíná asi od deseti měsíců.