Peruánský naháč

Perro sin Pelo del Perú

Původ: Existence psích naháčů se v Peru datuje od roku 1400 př. Kr.. Jak se do Peru dostali, kdo je tam přivezl a zda se jedná o autochtonní variantu psa, není zřejmé.

Využití: Doprovodný pes.

Chování a charakter: Je to štíhlý pes s atletickou postavou, který miluje běh. V rodině je živý, čilý a velmi příchylný. K cizím lidem se chová nedůvěřivě a ostražitě.

Chov: Je to pes, který se dokáže přizpůsobit všem životním situacím. Je velmi vázán na člověka, a poněvadž je i společenský, lze jej chovat ve větším počtu jedinců. Je to nenáročný pes, který se dá v rodině snadno vychovávat. Je zejména vhodný k lidem s alergií na chlupy nebo pro jinak zdravotně postižené lidi, kterým styk se srstí psů činí potíže. Je to ideální bytový pes, který ale rád běhá a miluje zaměstnávání. Naháči často ztrácejí zuby, pokud se kříží jen mezi sebou. Přežití této rasy proto vyžaduje křížení s osrstěnými exempláři.

Výška: Trpasličí 25-40 cm

           Malý 40-50 cm

           Velký 50-65 cm

Zbarvení: černé, šedé, hnědé, blond a skvrnité.

FCI – č. 316 

Fotografie použita z wikipedia.org