Neříkej mu Barbar!

Datum:
25.9.2014 10:57

Po počátečních problémech odchodu rodičů do penze se moji rodiče důchodovému režimu podivuhodně rychle přizpůsobili.

 

V prvních měsících nám volali v nejnevhodnější dobu desetkrát za den. Po roce se to ustálilo jen na tři telefonáty za den od mámy a dva od táty. Jaké problémy penzisté během dne řeší rozvádět nebudu. Co to udělá s člověkem z novinářské branže, který nevisí na hřebíku s nervy na skřipci, si umíte živě představit.

 

Jak říkám, žili jsme spolu spokojeně a harmonicky. Maminka se starala o svoji kuchyň a zahradu, a taťka, pokud právě nevenčil Ballyho - hladkosrstého foxteriéra - jedinečného norníka maminčiných jiřin a mečíků, si jezdil provětrat mozek na kole a v zimně na lyžích. Pro něho možná nuda. Mým rodičům to tak ale zřejmě vyhovovalo. Byli absolutně soběstační.

 

Pak, ale přišlo něco, s čím člověk v zápřahu nepočítá. Otce začaly opouštět síly. Ztěžkly mu nohy, či co? Hůř se mu dýchalo až nakonec skončil v nemocnici. Naše návštěvy mu od potíží nepomohly. I když měl jasnou hlavu, cítil, že se blíží jeho konec. Mluvil o svém životě, vzpomínal na svoje rodiče a já si z toho poprvé v životě brala ponaučení, nad kterými jsem do svých čtyřiceti mávala rukou. Chtěl, abych se, až mu nebude dobře, starala o mamku. Abych ve svém shonu nezapomněla na Ballyho a neříkala mu Barbar, protože je to úžasný pes, když ho člověk vede k poslušnosti.  

 

Týden před svou smrtí táta ve svém stylu vše jasně a precizně zorganizoval. Jeho plamínek skomíral až uhasl úplně. Konejšil mne pocit zadostiučinění, že jsem dostála svým povinnostem a víc jsem pro něj udělat nemohla. Můj otec žil dobrý život a pokud mu bylo určeno, že skončí v 70 letech, neexistovalo žádné proč!

 

Teprve u notáře jsem pochopila, co pro člověka může znamenat pes. Táta na něj pamatoval i ve své závěti. Na pomníček Ballymu, až jednou odejde za svým pánem, táta zřídil účet v bance. Jako kdyby se bál, že Ballyho na zahradě pod jeho milovaným růžovým keřem zakopeme jako chudáka? V tu chvíli ve mně dozrálo rozhodnutí, že na zahradě - až přijde Ballyho čas - budou v klidu odpočívat oba. Pán a jeho věrný pes.