Můj pes žere odporné věci

Někteří psi si libují v požírání odporných, páchnoucích látek. V nestřežené chvíli vám „vyčistí“ odpadkový koš od nejodpornějších zbytků. Z požírání nestravitelných, páchnoucích látek se ale může stát velmi nepříjemný zlozvyk. S gustem „slupnou“ trus býložravců, či výkaly psů. 

Nemůže se jednat o příznak nějaké nemoci? Mohlo by vás jistě zajímat, jak to vidí veterináři. 

Pozor na zvídavá štěňata

„Zvídavá štěňata zkoušejí „jedlost“ všeho možného ve svém okolí. Polykají kamínky, olizují omítku, nepohrdnou igelitovým sáčkem, provázky, tkaninami ani výkaly. V tom je jim zapotřebí zabránit nejen proto, že by to pro ně mohlo mít smrtelné následky. Z požírání nestravitelných, či odpadních látek se může stát zlozvyk,“ varují veterináři. 

Pořádek versus ostražitost

Dospělého psa prý tohoto zlozvyku těžko zbavíte. V bytě nebo  na zahradě, kde je pořádek by takový „psí gurmán“ neměl dostat šanci. Na procházce musí být jeho majitel ve střehu. Prakticky to znamená nespustit psa z očí, a jakmile si najde svoji vytouženou „pochoutku“ ihned ho od ní odvést. 

Změna jídelníčku

Má-li pes vehementní potřebu shánět, vyhledávat a konzumovat páchnoucí látky měli bychom se pokusit změnit jeho jídelníček. Pokud má v krmné dávce mnoho masa může trpět překyselením žaludku. Od potíží si pak pomáhá požíráním trávy, trusu býložravců, omítky a podobných látek. 

Prahne-li pes po páchnoucích pochutinách, měli bychom mu občas dopřát olomoucký syreček.

„Požíráním nejrůznějších, nevábných odpadů se někdy projevuje nadměrná žravost, která může být příznakem poruchy látkové výměny, štítné žlázy nebo slinivky břišní. Trpí-li pes neuhasitelnou žízní, může jít i o cukrovku,“. upozorňují veterináři.