Malí – velcí psi

Malé psy je zapotřebí dobře vychovávat. 

Každý pes se snaží v hierarchii své sociální skupiny propracovat výše. Snaha vylepšit si své postavení nezávisle na své velikosti je zákonitě spojena s agresivním způsobem chování. Přirozené chování není třeba odsuzovat. I malí psi mohou být přesvědčeni o tom, že jsou velcí. To nás ovšem nezbavuje zodpovědnosti malé psy dobře vychovávat. 

Co se trpí malým psům

Že si malí psi uzurpují více práv než velcí je bez diskuze. To, co trpíme malým psům by zástupcům velkých plemen neprošlo ani náhodou. Z nemístného, agresivního chování malého psa si většinou děláme legraci. Představte si, jak miniaturní jorkšírek jak někomu nahání strach. Zatímco agresivní vlčák vyvolává strach běsnění jorkšírka nám přijde vyloženě roztomilé. „Komu by ten tvoreček asi tak mohl ublížit? I když člověku vážně ublížit nemůže shovívavost není na místě. Agresivní chování příslušníků malých psích plemen tolerovat nelze. Připustit, že malý pes smí všechno prostě nesmíme. 

Vážné problémy na obzoru

Psi reagují na poselství, které vysílají jejich protivníci nikoliv na jejich tělesnou velikost. To výhodou pro malého agresivního psa rozhodně není. Vážné problémy s většími psy jsou na obzoru, a je více než pravděpodobné, že dříve či později na svoje chování doplatí. Třebaže velcí psi vůči „malým“ někdy uplatňují ochranářský instinkt vsadit na to se nedá. Pokouší-li se yorskhirský teriér napadnout dogu  je zřejmé, že mu udělí pár dobře míněných rad. Snadno se přitom může se stát, že malý „prudič“ v kontaktu s velkým psem přijde k úhoně. Pokud se oba psi naučili naučili korektnímu, odpovídajícímu sociálnímu chování srážka s „buldozerem“, která se nemusí obejít bez zranění slabšího - jinak roztomilému psíkovi nehrozí.