Latentní učení se promítne i ve výcviku

Pes musí dostat šanci rozvíjet svoje vlohy. 

Ze štěněte, které budete držet v izolaci bystrého psa nevychováte. Bez každodenní příležitosti rozvíjet přirozené vlohy zákonitě otupí. 

Pes, v mladém věku je zvíře učenlivé a zvídavé. Neučí se jen tomu, o co usiluje jeho pán. 

Podpořit přizpůsobivost psa v mladém věku, kdy se rychle smiřuje s neznámými a neobvyklými jevy se vyplatí. Zvíře, které nemá možnost získat sebedůvěru vyroste v bázlivého a nervózního jedince.  

Majitelé psů sbírají zkušenosti na každém kroku. Chyby, kterých se z nevědomosti či přehnaného strachu o svoje zvíře dopouští se vzít zpátky nedají. 

A přitom stačí málo. Vzít na vědomí, že vlohy psa se rozvíjí formou latentního učení. Co to znamená? Že je schopný zapamatovat si nejen jevy, ale také pochody, kterým ho nikdo neučil. Dobře si pamatuje  všechno s čím se setkal. Příjemné i nepříjemné reakce. Pes si pamatuje cestu, kterou jednou prošel. Zastavuje se v místech, kde prožil něco příjemného a vyhýbá se místům, kde se setkal s nepříjemností. Začnete-li si více všímat jeho přirozeného chování zjistíte, že si sám vypracuje i bezpečný postup k neznámým zvířatům. Klasickým příkladem může být objev ježka s typicky opatrným chováním psa. 

K latentnímu učení je v každodenním životě nespočet příležitostí. Pes se potřebuje seznamovat s různými předměty, zvuky a činnostmi. Čím rozmanitější prostředí poznává, tím snadněji se učí i při výcviku. Psi, kteří dostali  v mládí šanci rozvíjet svoje vlohy se v dospělosti dobře orientují i v nepředvídatelných situacích.