Kdy začít s výchovou štěněte

S výchovou štěněte začíná již chovatel. 

Štěně je savčí mládě. Učí se od prvních dnů života. S výchovou štěněte začíná chovatel. Štěně je od čtvrtého týdne života neobyčejně vnímavé, schopné naučit se mnohým věcem. Do té doby je hlavním výchovným elementem štěněte jeho matka. 

Lidská přítomnost  

Chovatel štěně navyká především na lidskou přítomnost. Vytváří mu podmínky, aby se učilo čistotnosti, zvykalo si na různé zvuky, pohyb a život v domácnosti. Štěňata, která vyrůstají v kruhu rodiny jsou pokročilejší a samostatnější oproti štěňatům odchovaným v útulcích. Dobrý chovatel se snaží štěňatům poskytovat, co nejvíce podnětů, aby z nich vychoval k lidem přátelské a nebojácné psy.  

Přístup majitele

Štěně přinesené do rodiny nelze ponechat na pospas sobě samému. Je nutné se štěnětem zabývat. Snažit se, aby se naučilo orientovat v bytě anebo domě, zachovávalo čistotu a přivykalo na svoje jméno. Učení je třeba přizpůsobit povaze štěněte. Klidné zvíře se přizpůsobí režimu domácnosti rychleji. Nervózní štěňátko může působit určité potíže, které musíme překonat.   

Aby štěně reagovalo na svoje jméno

Jména by měla být krátká a výrazná. Je známo, že psi dobře reaguji na jména v nichž zaznívá písmeno R. Na štěně musíte často mluvit a opakovat přitom jeho jméno. Štěně se dobře naučí svoje jméno vnímat na přivolání. Při přivolávání štěněte sedíme na bobku. Na dlani máme připravený nějaký pamlsek. Voláme štěně jménem a povzbuzujeme je povelem „ke mně.“ Jakmile k nám štěňátko přiběhne pochválíme ho a odměníme pamlskem. O správném chování štěně ujistíme pochvalou. Příkladně  „hodný Bert“.