Harrier

Harrier je plemeno, kterému hrozilo ve 20. století vymření. K jeho obnově došlo s použitím krve foxhaundů. Dnešní harrier je úspěšnou směsicí povahy foxhaundů a bíglů.

Harrier se velmi dobře snáší se psy jiných plemen. Je menší než  foxhaund. Získal pověst vynikajícího společníka.

Budoucnost plemene s ohledem na jeho historii je v Evropě i Americe spíše než ve smečce v domě.

Harrier má krátkou přiléhavou srst, pro kterou jsou povoleny všechny barvy. Hlava harriera není tak široká, jako u bígla.

Historie plemene

Harrier vznikl na jihozápadě Anglie zhruba před 800 lety. Zřejmě pocházel z kříženců mezi bladhaundem a předky dnešního bígla. Jeho jméno je odvozeno od normansko-francouzského slova harrier, což znamená lovecký pes. Historické záznamy vypovídají o smečkách britských harrierů, zejména penistonské smečce, která existovala na jihovýchodě Anglie. Smečky se vyskytovaly i ve Walesu.

Plemeno harriera se v současné době s úspěchem chová ve Velké Británii a USA.

Základní údaje    

Původ plemene              Velká Británie

Vznik plemene               středověk

Původní účel                  lov zajíců

Nynější účel                    lov zajíců a lišek, společník

Průměrný věk                 11-12 let

Jiné názvy                      Harrier, zaječí pes

Hmotnost                       22-27 kg

Výška                             46-56 cm