Cvičitelské desatero pro majitele loveckého psa

Základem výcviku loveckého  psa je proces učení. 

O člověku, který jedná pudově a neuváženě se v nadsázce  říká: „Ten jede na míchu“. Dá se to říci také o jeho čtyřnohém příteli? 

Pes jak známo nejede jen na míchu. Pravdou je, že u některých jedinců se mohou pudové impulsy uplatňovat silněji u jiných naopak slaběji. 

Psi s vysokým pudovým nábojem jsou vášniví, vytrvalí a houževnatí lovci, někdy hůře ovladatelní, zvláště když se s pudovostí kombinuje jejich zvýšená vzrušivost. Pudovost psa se pochopitelně projevuje i v ostatních pudových projevech. 

Významnou povahovou vlastností loveckých psů je podrobivost. Nejen proto jsou na výběr, výchovu a výcvik loveckých psů jsou kladeny poměrně vysoké nároky. 

Třebaže staří myslivci spoléhali na vrozené vlastnosti psů metodou samoučení,- jednoduše brali své psy na hony, aby sami pochopili, co se od nich žádá,- a pokud k tomu pes nebyl, tak ho dali pryč, dnes se lovecký pes bez řádného výcviku završeného zkouškami neobejde. 

Na aktuálnosti novopečených majitelů loveckých psů proto rozhodně neztrácí cvičitelské desatero: 

1. Pamatuj, že pes je živá bytost.
2. Respektuj jeho biologické potřeby (může mít žízeň, hlad, a může mu být i zima).
3. Poznej svého psa a opírej se o jeho dobré vlastnosti
4. Psa raději odměňuj než trestej.
5. Buď při výchově trpělivý.
6. Buď při výchově a výcviku důsledný.
7. Připusť, že pes díky svým smyslům ví někdy více než ty.
8. Udělá-li pes něco špatně, hledej chybu nejprve u sebe.
9. Nebuď nadměrně ctižádostiví, a uměj prohrávat.
10. Buď psovi dobrým vůdcem smečky a měj ho rád.