5 důvodů, proč psům vadí někteří lidé

 foto: pexels.com/myicahel tamburini

Procházíte parkem a na některé lidi váš pes vrčí, i když je vidí poprvé? Pokud jste si tím lámali hlavu, zde je 5 nejpravděpodobnějších důvodů, proč tomu tak je.

Mít kapsu plnou pamlsků není vždy zaručeným způsobem, jak se se psem skamarádit, i když je to dobrý začátek. Někteří psi se láskyplně a přátelsky vrhnou na kohokoli na ulici a určitě by tak uvítali i zloděje. Jiní jsou ale nedůvěřiví, ostražití nebo prostě nestojí o kontakt s cizími lidmi, což nám venku nijak nevadí a nikoho to neomezuje. Stává se ale, že i v rodinách či v okruhu přátel se objeví člověk, který si se psem prostě nesedne, ač se snaží a je na první pohled vše v pořádku. Proč se to děje ale není dílem náhody, jak byste si mohli myslet.

Tón hlasu

Ačkoli psi nemluví lidskou řečí, jsou odborníci v dorozumívání se s člověkem, a to především díky svému sluchu. Rozumí povelům i náladám díky tónu hlasu a intonaci. Je dokázáno, že použijeme-li vysoký šťastný tón, pes k nám přijde, pozdraví se s námi a většinou sdílí radost a nadšení. Naopak psi reagují negativně nebo ignorují člověka, který mluví hlubokým hlasem a především naštvaným tónem. Emoce v hlase se nedají dobře skrývat a psi jsou v tomto ohledu rozhodně empatičtější, rozpoznají náladu rychleji než člověk. Tón hlasu se také dá využít v případě problémového chování v rámci určité skupiny lidí, zvířat či v rámci jiných strachových podnětů. Výskáním a radostí můžete dát psovi najevo, že se nic neděje, vše je v normálu a není důvod ke strachu. Tím lze docílit skamarádění psa prakticky s čímkoli.

Řeč těla

Další signály vysílá člověk svým celým tělem a gesty. To je další komunikační kanál pro vašeho psa. Ovšem jinak vnímáme řeč těla my mezi sebou a jinak jsou vnímány u psů. Tak jako každá kultura má odlišné zvyky i od psů se v některých věcech diametrálně lišíme. Například pohled do očí. U lidí je vyžadován přímý oční kontakt, pokud v komunikaci chybí, značí to ostych, lež či pokrytectví. Naopak v psím světě je pohled do očí znakem „kdo z koho“, počátkem útoku a rozhodně není vyhledáván. Nebo hlazení psa po hlavě – člověk to má za gesto přátelství, pes však vnímá zvednutou ruku nad hlavou jako nebezpečí, nejistý či bojácný pes se může chtít bránit. Stejně nečitelným ovšem pro psa může být opilý člověk anebo osoba s tělesným postižením. Pokud přistupujete k cizímu psu, rozhodně zvolte měkký pohled nebo raději pohled stranou, žádné prudké pohyby a žádná nečekaná velká gesta.

foto: pexels.com/Diego Rezende

Pach

Dalším smyslem, který mají psi velice vyvinutý je čich. Proto i pach je důležitým vodítkem k vnímání člověka. Pokud se například pes nesnese s cizími psi, nebude mít rád ani člověka, který je po jiných psech cítit. Nebo po jiných zvířatech. Stejně odpudivým může být pach octu, citrusů, čistidel, alkoholu, silných parfémů či jiné kosmetiky. Stává se ale, že chlupáči mívají problémy nejen s umělými pachy, ale občas je osobní odér nebo pižmo konkrétního člověka jednoduše příliš silný či výrazný, a tudíž nekompaktní s psím čenichem. Zkrátka, čich, a to nejen u psů, je silným generátorem úsudků na první „očichání“ a ne vždy se názor a náklonost změní s časem.

Chování k jiným lidem

Podle některých studií je pes schopen rozpoznat, jestli chování člověka k druhému člověku je dobré nebo špatné. Když chlupáč vyhodnotí, že jiná osoba se k vám nechová hezky, a nemusí to být hned agresivní chování, jen třeba neochota pomoci, či hrubé slovo, zapamatuje si to a danou osobu prostě odmítne mít rád nebo ji věnovat pozornost. Záleží velice na napojení se na svého pána, empatii a sociální inteligenci, ale neříká se nadarmo, že pes pozná dobrého člověka. Možná je to návod na probírku svých známých dle oblíbenosti u vašeho psa.

Špatné zkušenosti

Bohužel ne všichni psi se narodí do šťastné a milující rodiny. Čtyřnozí mazlíčci mají velice dobrou paměť a když ne vědomě, tak podvědomě si toho pamatují velmi mnoho. Psi, kteří byli týraní nebo vyšli ze špatných podmínek si mohou nechtěně spojovat nové lidi s těmi, kteří jim ubližovali a vybaví se jim bolestné vzpomínky a mohou reagvat agresivně. Může to být strach z mužů, z tmavých vlasů, z holé hlavy, z kšiltovek, zkrátka věcí, se kterými si chlupáč spojil bolest či strach a těch může být nepřeberné množství. Naštěstí trpělivou a láskyplnou péčí lze s tímto psychickým traumatem bojovat, i když se jizvy asi nikdy zcela nezahojí.

Pokud je váš pes bojácný, divoký nebo jej máte ze záchranné stanice či útulku, dávejte na všechny tyto rizikové faktory pozor, především mezi cizími lidmi. Uvědomte si, jak pes vnímá okolí a pokuste se vžít do jeho světa. Předejdete tak spoustě problémům a váš pes bude mít šanci stát se společenským, a třeba i miláčkem davu.

 zdroj informací:

https://iheartdogs.com/5-unexpected-reasons-why-dogs-dont-like-certain-people/